Informace o nás

1. Moravský pěší pluk "Kaiser"

Pěší pluk s původním názvem "Lothringen" byl založen v roce 1715 kurfiřtem trevírským a biskupem osnabrückým, Karlem Ignácem vévodou Lotrinským. Již roku 1716 byl pluk zařazen do armády pod velením významného vojevůdce prince Evžena Savojského a nasazen v bojích proti Turkům u Petrovaradina a v následujícím roce u Bělehradu. V letech 1730-35 působil pluk Lothringen v Itálii a v letech 1737-39 bojoval opět proti Turkům na území dnešního Srbska. V průběhu války o dědictví rakouské a také v následující sedmileté válce se pluk zúčastnil celé řady bitev - u Mollowitz (1741), u Chotusic poblíž Čáslavi a při obléhání Prahy (1742), u Simbachu a u Landau (1743), u Telčic (1744), u Svárova - Trutnova a u Hohenfriedbergu ve Slezsku (1745), u Lovosic (1756), a v letech následujících u Štěrbohol, Vratislavi, Kolína, Olomouce a Torgau.
Poté, co byl majitel pluku František Štěpán Lotrinský zvolen roku 1745 císařem, obdržel pluk název Kaiser. Znamená to, že pluk byl ve vlastnictví císařů. V této době měl již tmavočervené výložky a žluté knoflíky. Roku 1769 obdržel své číslo 1 a v roce 1781, kdy byl zaveden odvod do armády podle území, byl rekrutován z Moravy.
V období napoleonských válek prošel pluk velkou většinou bojišť Evropy. V roce 1792 byl na Rýně, v Rakouském Nizozemí (1794), v Německu (1795 - 97), a znovu v Německu a ve Švýcarsku (1799 - 1801). Po kapitulaci u Ulmu v roce 1805 byl pluk nově zformován v Haliči a na Moravě a 2. prosince 1805 se 700 mužů jeho 6. praporu, začleněného do brigády benerálmajora Jirčika, zúčastnilo bitvy u Slavkova. Jednalo se však o nováčky a invalidy a polovina jich zde padla. V roce 1809 bojoval pluk v bitvě u Aspern, Wagramu a Znojma. Pluk byl i součástí rakouského pomocného sboru při Napoleonově ruském tažení v roce 1812.
Opět pod Schwarzenbergovým velením, ale tentokrát již zase na straně spojenců, bojoval v bitvách u Drážďan a Lipska (1813). V následujícím roce se pak účastnil tažení na Paříž.
V letech 1843 - 49 byl pod velením maršála Radeckého v Itálii, kde prodělal bitvy u Custozzy, Vigentina, Mortary a Novary. Ve válce rakousko-sardinské pluk s těžkými ztrátami zasáhl do bitvy u Magenty a Solferina (1859). Pluk bojoval také proti Prusům v nešťastné bitvě u Hradce Králové (1866 )
V roce 1868 skončila éra bílých uniforem a pluk byl přeložen do Opavy a stal se plukem slezským.

Pramen: František Kopecký, Z historie pěšího pluku KAISER č. 1, 2007.