V sobotu 16. července se pohřbu Otto von Habsburga (*20.11.1912+4.7.2011) ve Vídni zúčastnilo i devět členů Brněnského městského střeleckého sboru a s nimi fotoreportér a redaktorka. Skupinu vedl velitel BMSS Vlastimil Schildberger ml.
Před dómem sv. Štěpána se shromáždily stovky členů historických uniformova-ných jednotek, členové rytířských řádů a studentských i občanských spolků. Ty přijely hlavně z Bavorska, kde Otto von Habsburg získal za CSU poslanecký mandát do europarlamentu. Za zábranami se u chrámu i po celé cestě podvečerního průvodu tísnily tisíce diváků.
Rekviem v dómu sv. Štěpána začalo v 15 hodin. Z pověření papeže Benedikta XVI. jej celebroval vídeňský arcibiskup Christoph kardinál Schönborn. Pomáhali mu příslušníci duchovního stavu z území bývalé monarchie. Přítomny byly mnohé celebrity. Rakouský prezident Heinz Fischer, kancléř Faymann, další významní politici, evropští panovníci a šlechtici. Českou republiku zastupovali ministr zahraničí Karel Schwarzenberg a jako spolucelebranti vídeňského arcibiskupa i pražský arcibiskup Dominik Duka a brněnský biskup Vojtěch Cikrle. Oba dva jmenovaní členy BMSS před nástupem do slavnostního průvodu srdečně pozdravili.
Na závěr dvouhodinového obřadu přítomní zazpívali císařskou hymnu. Slavnostní průvod prošel přes střed Vídně a Hofburg ke Kapucínské kryptě a byl pro diváky skutečnou pastvou pro oči. Tolik významných lidí, krojů, uniforem a praporů už asi hodně dlouho nikdo z nich neuvidí. Přestože pohřeb nebyl vypraven jako státní, všechny okolnosti tomu nasvědčovaly.
Známý obřad trojího zaklepání na dveře krypty předcházel uložení ostatků zemřelého i jeho, loni zesnulé, manželky Reginy. Srdce Otty von Habsburga putovalo do Maďarska, kde bylo pohřbeno v klášteře Pannohalma. Je tak naplněna symbolika Ottova nástupnictví uherského trůnu i jeho dlouholeté snahy po sjednocení Evropy.
Závěrem ještě doplním, že nejstarší syn posledního českého krále a rakousko-uherského císaře Karla I. a Zity Bourbonské Otto von Habsburg zemřel ve svém domě v bavorském Pőckingu. Uměl patnáct jazyků. S manželkou Reginou měl sedm dětí a 22 vnoučat. Při příchodu Němců do Belgie na počátku druhé světové války pomohl k útěku do Španělska 15 000 lidem.
Jeho nejstarší syn Karel o svém otci řekl: „Ztrácíme velkého Evropana, který nás převyšoval ve všem, co v současnosti děláme."
Rekviem v dómu sv. Štěpána začalo v 15 hodin. Z pověření papeže Benedikta XVI. jej celebroval vídeňský arcibiskup Christoph kardinál Schönborn. Pomáhali mu příslušníci duchovního stavu z území bývalé monarchie. Přítomny byly mnohé celebrity. Rakouský prezident Heinz Fischer, kancléř Faymann, další významní politici, evropští panovníci a šlechtici. Českou republiku zastupovali ministr zahraničí Karel Schwarzenberg a jako spolucelebranti vídeňského arcibiskupa i pražský arcibiskup Dominik Duka a brněnský biskup Vojtěch Cikrle. Oba dva jmenovaní členy BMSS před nástupem do slavnostního průvodu srdečně pozdravili.
Na závěr dvouhodinového obřadu přítomní zazpívali císařskou hymnu. Slavnostní průvod prošel přes střed Vídně a Hofburg ke Kapucínské kryptě a byl pro diváky skutečnou pastvou pro oči. Tolik významných lidí, krojů, uniforem a praporů už asi hodně dlouho nikdo z nich neuvidí. Přestože pohřeb nebyl vypraven jako státní, všechny okolnosti tomu nasvědčovaly.
Známý obřad trojího zaklepání na dveře krypty předcházel uložení ostatků zemřelého i jeho, loni zesnulé, manželky Reginy. Srdce Otty von Habsburga putovalo do Maďarska, kde bylo pohřbeno v klášteře Pannohalma. Je tak naplněna symbolika Ottova nástupnictví uherského trůnu i jeho dlouholeté snahy po sjednocení Evropy.
Závěrem ještě doplním, že nejstarší syn posledního českého krále a rakousko-uherského císaře Karla I. a Zity Bourbonské Otto von Habsburg zemřel ve svém domě v bavorském Pőckingu. Uměl patnáct jazyků. S manželkou Reginou měl sedm dětí a 22 vnoučat. Při příchodu Němců do Belgie na počátku druhé světové války pomohl k útěku do Španělska 15 000 lidem.
Jeho nejstarší syn Karel o svém otci řekl: „Ztrácíme velkého Evropana, který nás převyšoval ve všem, co v současnosti děláme."
Autor: František Kopecký (20/07/2011) zpět